OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Na těchto stránkách naleznete výběr informací k palčivým problémům. Některé mohou být z neověřených zdrojů, nebo výsledkem dedukce, je proto nutné posuzovat jejich věrohodnost podle pěti klíčových otázek:

KDO je autorem sdělení, jaké informace lze o autorovi dohledat?

CO je obsahem sdělení? Jsou tu uvedeny zdroje? Dají se informace ověřit?

KOMU Jaké cílové skupině je informace určena? Jakým způsobem se šíří? Jak může sdělení ovlivnit názory?

JAK se sdělení snaží upouttat pozornost? Jaký je jazyk a forma sdělení a proč? Jaké emoce může sdělení vyvolat a proč?

PROČ bylo sdělení vytvořeno? Kdo má  ze sdělení prospěch či užitek? Podrobnosti viz zde.

Informačních médií je celá škála od důvěryhodných (Týdeník Echo, Fórum 24, Respekt, ČRplus) přes populární (Reflex), tendenční (Lidové noviny, MF Dnes), komerční a bulvární (Blesk, TV Nova), smíšené (Haló noviny, Parlamentní listy) až po tvrdé propagandistické nástroje (Aeronet.cz, EUportal, Protiproud). To neznamená, že v jedněch médiích zazní pouze pravda a v jiných čistá lež. Solidní média pořádají diskusní fóra s účastí  i kontroverzních hostů. Složité otázky mívají více pravdivých, vzajemně rozdílných řešení. Naopak porovnáním desinformace s informací z jiného zdroje lze zjistit, kdo ji vytvořil, proč a pro koho. Nejúčinnějším rozšířením desinformace je její přimíchání mezi známé pravdy. Únik utajované informace bývá zamlžen vypuštěním několika podobných desinformací

Komunistická informační politika byla založena na centrálně řízené desinformaci a potlačování pravdivých informací. Lidé si opisovali zakázané kniky na psacím stroji a poslouchali rušenou Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. 

Dnešní mediální manipulace je mnohem jemnější, ale neméně účinná. Mediální trh je zaplaven hlučným bulvárem, chaotickou směsí bezvýznamných informaci působících na emoce. Většina lidí se s touto úrovní spokojí. Sezbírat střípky pravdivé informace a sestavit z nich smysluplnou mozaiku je pracné a výsledek je nejistý. Skupiny lidí se ocitají v oddělených "informačních bublinách".

Základní vlastnosti informací (pravdivost, srozumitelnost, včasnost, relevance, dostupnost, hustota, etickost, atd.) jsou od starověku neměnné, mění se jen obsah a dopad (je rozdíl, jestli se informace přenáší "kouřovými signály", morzeovkou, nebo po internetu).